REKONSTRUKCE POSTUPU RAŽBY MINCÍ NA PŘÍKLADU PRAŽSKÉHO GROŠE
Specifickým příkladem reliéfní ražby je ražení mincí, medailí apod. První mince byly raženy z elektronu (slitina zlata a stříbra) v polovině 7. stol. p. n. l. v Malé Asii, odkud se rozšířily do oblasti antického Řecka a Římské říše. Mince byly dále raženy z mědi, bronzu, stříbra i zlata; méně se razilo z mosazi a výjimečně ze železa nebo niklu. Na našem území se po mincovnictví Keltů objevily ražby až v 10. století v Čechách a 11. století na Moravě. Ražba ručně poháněným strojem se u nás objevuje patrně začátkem 16. století: tzv. beran s upevněným horním razidlem se pomocí zařízení vyzdvihl a spustil na pod ním upevněný kolek se střížkem. V Paříži byl roku 1552 vyzkoušen vřetenový lis – balanciér. Začátkem 19. století se z ručního balanciéru vyvinul frikční lis poháněný motorem.
Technika ražení mincí je prezentována na přikladu pražského groše Václava II. (1278 – 1305). Panovník ražbu těchto mincí zavedl v mincovně v Kutné Hoře, trvala téměř 250 let (s krátkou přestávkou způsobenou husitskými válkami). Na lícní straně (averzu) středu mince dominuje česká královská koruna obkroužená ve vnitřním opisu latinskou formou jména příslušného panovníka a ve vnějším opisu latinským nápisem – titulem krále „DEI GRATIA REX BOEMIE“ (česky z Boží milosti král český). Většinu plochy rubové strany vyplňuje znak českého království (dvouocasý korunovaný lev ve skoku) doplněný latinským opisem s plným názvem mince „GROSSI PRAGENSES“ (česky groše pražské). V letech 1533 až 1547 se na reversu pražských grošů objevuje i letopočet
Pražský groš Václava II., po roce 1300, reverz a averz. Ze sbírky Moravského zemského muzea, inv. č. 20337.
Replika pražského groše (reverz a averz). V případě mincí nelze zhotovit přesnou kopii, ale je nutné označit ražbu jako repliku pomocí záměny znaku křížku v opisech averzu i reverzu. V našem případě bylo k záměně použito logo TMB.
PRINCIP RUČNÍ RAŽBY
Na spodní razidlo, upevněné do špalku, se položil vyžíhaný, vybělený a vyleštěný střížek; v případě některých drobných mincí se střížky jen žíhaly a pravděpodobně jen mírně bělily. Shora na střížek razič přiložili horní razidlo a jedním nebo více údery – podle velikosti mince – na razidlo uhodil kladivem. Drobné mince bývaly často jednostranné, pokládaly se při ražbě na kovadlinu nebo jinou pevnou a tvrdou plochu. Ražbu prováděl razič vsedě, na ražební stolici, pomocí speciálního kladiva.
Schéma ruční ražby pražských grošů dle J.(vlevo) Teisingera (1937). Pregéř při ražbě mincí, nástěnná malba v Mincířské kapli chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře ze sklonku 15. století (vpravo)
Zdroj obrázků: Hána, J.: Technické aspekty vývoje středoevropského mincovnictví do konce 19. století, s. 64-65).
Záměrem experimentální ruční ražby pražského groše bylo dosáhnout co nejvěrnějšího postupu zhotovení díla mincířského (viz Ražba II), zahrnující přípravu slitiny stříbra, odlévání, výrobu plechu, výrobu střížku, jeho klopování a kvečování, žíhání a bělení, leštění a díla pregéřského tj. vlastní ražba včetně výroby razidla. Základním zdrojem pro poznání výroby pražských grošů je práce Emanuela Lemingera (Leminger 1912, 12 - 18), která poskytuje podrobný popis jednotlivých technologických operací staré mincovní techniky v Kutné Hoře.
Zdroj: Leminger, E.: Královská mincovna v Kutné Hoře, Praha, 1912, dodatek z r. 1924, s. 12 – 18.
REKONSTRUKCE PREGÉŘSKÉHO DÍLA
ZHOTOVENÍ PUNCŮ
Pro zhotovení punců potřebných pro zhotovení obrazu razidel byla použita ocel 19.191 (jedna z nástrojových ocelí určená pro razidla), která je dostatečně pevná a tvrdá. Původní způsob výroby punců však vyžadoval nauhličení pracovní části svářkového železa obdobně, jak bylo použito při zhotovení našich razidel. Připraveny byly polotovary ve tvaru hranolků, u kterých byla puncovací plocha nejprve upravena pilováním do požadovaného rozměru motivů punců (části obrázků a písmenka).
Pomocí rytí, puncování a pilování byla zhotovena sada celkem 32 ks punců s potřebnými motivy, např. sada písmen abecedy ve dvou velikostech, části obrazů včetně loga TMB.
ZHOTOVENÍ RAZIDEL
Razidla byla zhotovena ze svářkového železa s nakovanou nauhličenou částí, pro rekonstrukci je připravil Patrick Bárta. Spodní razidlo je opatřeno trnem pro vsazení do ražebního štoku. Obraz byl postupně vypuncován do obou razidel a poté byla razicí plocha přebroušena. Pro kalení byla razicí plocha kryta hmotou, po kalení následovalo chlazení ponořením do vody. U svářkového železa se již materiál nepopouští (v případě použití moderní oceli je ale nutné popouštění zahrnout).
https://lh6.googleusercontent.com/ZcNLHZeXy1JZMrMVUZlPbasaVT9fq2FlFLn9KdEPSClwPSdjezKZSGecIPCF1-RFB3Rd-I88qygSaspC4LgPNzh7xyNwHqwrw05gbPHX8q0pgKclZUAfuuBLACAf9t5O3hXLv4RP" width="322" height="245" /> https://lh4.googleusercontent.com/K_aI4RC126huIkbHDn7wIgDvZkavH9y-u-DETshTApKvUvpju8NWyxORKDbdZ3ryg1Qcpr68vHM1_3wQUKmocIHjrJSrHgQiVvg4oiXti3AQcZgxUXzWDbx1jPfevdictnYfMsef" width="158" height="236" />
https://lh6.googleusercontent.com/-Mk_2-AJKyY-Bq8DQH-yTUnVHPMZt_vaqQLzGza6eBmCLDrxeEmZLkIODhLdazl-9i_33LMC46VhC3zw-JpufxuzcwJjXkHPCR24P_JYotoB1CulWKSpOCLYTo7bzuu6grLla-Rf" width="322" height="215" /> https://lh4.googleusercontent.com/VvEpIIK-h3E9WpuZfrsJRKulMdEEV6nnqjYVfPUBGQ48EZtz4fvS0SpseUJghXLum_1glH9EAxlqtWNsX5KrlnMqcf7MsQXOintfJI34afLDlSIidk1cnRvw-NL4ZmU7b_3F6HfQ" width="323" height="215" />
https://lh6.googleusercontent.com/sRBwNVA2EtHFHiWMhUmHE_H-Vwn3iqt1sM8FhiVxjbwoPdFPNLG0NNuzvyBfU8yP-ipKX367ehgWOfsJNQ9EuNA-QSt_fcM5jxcisiC8k4YVqXJpFEHjHDyuh40WQVcegzwwdy5r" width="321" height="214" /> https://lh5.googleusercontent.com/LiiIvGkPblHDfTrcjMfbxowBNAaJqupuEvRYavAT1huddRZSPfr3cZnmXi7BbmT_dq4dh4BTO_daT47JHqgjSDQoR3KuIjKWMfNMIVBNOEf-OHDr4vJRH8RCw3oszKbvpqbfebae" width="143" height="215" />
https://lh5.googleusercontent.com/DGhkEvXltpnuSFnNOgoZe-m51ab9bMf66Ss-15Jtz0mwSpTsClQdm-SIME15v7lGtwCKVBX3RAdV741OLKMIHYUPu9qhvPa21JR2euc3jtjAB9I0E0NGNKqBv-qCB0MOuFZNzgY6" width="321" height="214" />
Spodní a horní razidlo s vypuncovaným obrazem pražského groše (reverz a averz)
ZHOTOVENÍ RAZÍCÍ STOLICE SE ŠTOKEM
Výroba začíná výběrem vhodného špalku dubové dřeva, jeho nařezáním na potřebnou délku, odkůrováním pořízem a sražením do kónického tvaru pro nasazení dvou obručí. Obruče byly vykovány z ploché oceli do mírně kuželovitého tvaru a snýtovány. Po zahřátí byly za tepla naraženy na špalek.
Do špalku bylo vytvořeno zahloubení pro usazení protihmoty z ocelové masivní kulatiny o hmotnosti asi 22 kg a s vyvrtaným otvorem uprostřed pro usazení spodního razidla. Protihmota byla usazena do prohlubně do roztavené cín-olověné slitiny. Do takto připraveného štoku – tento termín se užívá pro ražební části stolice – bylo naraženo spodní razidlo fixované cín-olověným plechem.
Rekonstrukce pregéřského postupu probíhala na ražební stolici (vpravo) úderem kladiva na horní razidlo přiložené ke spodnímu razidlu přes stříbrný střižek (vlevo).